Celá historie budovy je úzce spjata s provozem kina.
Už před první světovou válkou se z Brna stávalo moderní, silně průmyslové centrum, které ovlivňovalo široké okolí. Se vznikem samostatného Československa přestalo být Brno vnímáno jako předměstí Vídně. Získalo pozici druhého největšího města nového státu, kterou umocnila i jeho strategická poloha ve středu republiky. Díky připojení předměstských částí k centru Brna v roce 1919 stoupl počet obyvatel české národnosti a středních vrstev.
Růst Brna, jeho status zemského hlavního města země Moravskoslezské a lepší postavení Čechů nutně vyvolaly potřebu nových administrativních, správních a kulturních zařízení. Tím vším byl podporován velmi rychlý vzestup inteligence v Brně, čemuž vycházel vstříc vznik četných kulturních a současně zábavních zařízení. Patřila k nim i kina neboli biografy.
Samo místo, kde se nachází kino Scala, má pozoruhodnou historii. Na okraji historického jádra Brna vznikla v prostorách staletého hradebního systému rozsáhlá okružní třída. Na ní byla stavěna náměstí, parky s promenádami a budovy se společenským využitím, zejména divadla, kavárny a restaurace. Na konci dvacátých let 20. století se takové místo na okraji Lažanského (dnes Moravského) náměstí jevilo jako mimořádně vhodné pro víceúčelový dům, který zde také vznikl.
Moderní palác vešel ve známost pod názvem DOPZ, protože jeho majitelem bylo Družstvo obchodních a průmyslových zaměstnanců. Byl to víceúčelový objekt. Kromě kancelářských místností zmíněného družstva zde bylo několik rozsáhlých společenských prostor. V přízemí budovy se nacházel velký sál pro pořádání konferencí, ale také tanečních zábav a divadelních představení. V prvním a druhém poschodí byly za velkými skleněnými okny prostory kavárny Biber. V suterénu domu byl umístěn biograf.
Kavárna Biber
Biberova kavárna byla dvojpodlažní a její okna byla typická pro kavárenské podniky meziválečné doby. Tento podnik vznikl zásluhou jednoho z nejznámějších kavárníků předválečného Brna – Otto Bibera. Za první republiky Biberova kavárna změnila působiště a v roce 1928 Oskar Biber, v pořadí třetí kavárník slavné rodiny, přeložil podnik do novostavby paláce DOPZ.
Kino
Součástí paláce DOPZ bylo od samého počátku stejnojmenné kino – Bio Dopz. Šlo o mimořádně důležitý objekt, vynikající svou velikostí, kapacitou i vybaveností, a tudíž lze konstatovat, že zřízení tohoto kina představuje jeden ze zásadních mezníků rozvoje filmové zábavy v Brně. Bio Dopz zahájilo svůj provoz dne 28. prosince 1929 filmem Bílé stíny (šlo o americký romantický film z roku 1928). Bylo to první kino na Moravě věnované výhradně zvukovému filmu.
Kino mělo původně 800 sedadel (přízemí 562, balkon 238). V následujících letech se kino zdárně rozvíjelo. V letech 1931–1932 došlo k dalším úpravám hlediště, počet míst byl zvýšen na 1012 (přízemí 700, balkon 312), byl zřízen kuřácký salonek a došlo ke změně foyer na čekárnu.
Kino SCALA
V roce 1935 byl název kina Bio Dopz změněn na Scala. Jak vedení kina uvedlo, z důvodů čistě obchodních, neboť určitá část obecenstva, především nesocialistická, ztotožňuje Bio Dopz se stranou sociálně demokratickou, hlavně německou, čímž je podnik finančně poškozován.
Po válce
Ve dnech 15. dubna 1945 až 9. května 1945 přerušily provoz kina Scala válečné události. Bombami nebyla budova kina nijak dotčena, ale během fronty jak tato, tak sousední budovy úplně vyhořely. Kino v podzemí nebylo vůbec poškozeno. Po nejnutnější úpravě vchodu zahájilo provoz asi 9. května 1945.
Kino MOSKVA
V roce 1948 dostalo kino Scala název Moskva, podle hlavního města Sovětského svazu, jehož Rudá armáda v roce 1945 osvobodila Brno.
V roce 1952 vyrostla na místě paláce Dopz budova Hutního projektu od brněnského architekta Lubora Laciny, honosná socialistickorealistická stavba. Stejně jako vnější i vnitřní vzhled stavby se radikálně proměnilo i její využití, když v horních patrech vznikly projekční kanceláře. Jako jediný relikt původního poslání se tak do současnosti dochovalo pouze kino Scala a částečně také prostory dnešního Divadla Bolka Polívky, jehož vstup je však obrácen do Jakubského náměstí.
Generální oprava
Dnem 18. ledna 1971 byl provoz kina zastaven a zahájena generální oprava jak stavební, tak všeho zařízení. Přestavba na panoramatické 70mm kino byla provedena dle návrhu Ing. arch. Jaroslava Šmídka. V sále bylo nově upraveno proscénium, sedadla vyměněna za nová a jejich počet snížen na 473 (přízemí 328, balkon 145). V 80. letech bylo kino Moskva prémiérovým kinem a řadilo se mezi nejmodernější v Brně. Kino se dočkalo ozvučení ve formátu Dolby Stereo SR.
Po listopadu 1989 byla budova privatizována do rukou soukromé společnosti ve spoluvlastnictví města Brna. Celá nadzemní kancelářská část prošla postupnou generální rekonstrukcí a je využívána jako kanceláře.
Kinu bylo vráceno dřívější jméno Scala. Po otevření multikin však začal být provoz kina ztrátový, a tak kino 22. prosince 2011 dopoledním promítáním pro školy ukončilo provoz coby městské kino a hledal se pro ně nový provozovatel.
Provoz kina obnovila v roce 2013 Masarykova univerzita ve spolupráci se společností Aeropolis, která zajišťuje celoroční program filmové produkce. Kino nově disponuje velmi kvalitní projekcí ve vysokém rozlišení 4K a ve zvukovém formátu Dolby Digital Plus 7.1.
Masarykova univerzita, jež si Scalu po jejím uzavření od města pronajala, ji využívá pro své odborné aktivity. Této historické budově navrací její původní vzdělávací poslání: Univerzitní kino SCALA se stává opět místem pro setkávání studentů, akademiků i všech, kdo v Brně žijí, pracují, studují nebo sem jen zavítají. Kinosál nově slouží pro výuku, konference a semináře a akademické obřady Masarykovy univerzity.